Avenna

Vyhledávání

Uživatel:
nepřihlášen
Přihlášení
Registrace

ŠKOLA ZDRAVÍ TĚLA I DUŠE
Sportovní 10
101 00 Praha 10

telefon: 271 726 969
mobil: 777 129 006

e-mail:
avenna@avenna.cz

bankovní účet: 475966001/5500
Raiffeisenbank
Aktuality > Středa 14. listopad 2018 <
15. prosinec - Pozastavení přednášek... [Novinky]
Aktuální článek - Pravá láska II. [Články]
Připravované akce - Přednášky

Může se povaha člověka změnit? II.

Ohodnocení článku

Článek byl čtenáři ohodnocen jako velmi zajímavý.

Článek už jste oznámkoval/-la.
Vaše hodnocení: velmi zajímavý

Nejzajímavější články

Článek pro začátečníky

Předchozí část článku...

Povaha člověka není nic jiného než komplex jeho reakcí.

Povaha je tedy to, jak člověk reaguje na okolní podněty, informace, vjemy, situace a děje.

Změní-li tedy člověk svoje reakce na okolní podněty, změní tím také svoji povahu.

A to, zda tyto svoje reakce člověk mění nebo reaguje pokaždé stejným způsobem, si určuje člověk sám.

Varianta odpovědi v anketě:
Povaha člověka se může změnit, pokud člověk chce.

Ti, kteří v naší anketě odpovídali, že povaha člověka se může změnit úplně, pokud člověk chce, měli pravdu. Povaha člověka se totiž může změnit úplně a natrvalo.

Povaha se nemění jen tak, např. díky věku. Povahu si člověk mění sám svým rozhodnutím, protože bez jeho rozhodnutí a přičinění se mu jeho povaha nikdy nezmění.

Ti účastníci ankety, kteří hlasovali pro tuto odpověď, vlastně říkali: "Nejen že si myslím, že se člověk může změnit, pokud chce, ale já tomu i věřím."

Tito lidé vlastně nepřímo vyjádřili naději i ve svoji vlastní změnu. Dali si tak sami sobě možnost na změnu a to je dobře, protože díky této své víře mohou změnit svoji povahu a nemusí si připadat bezmocní, že se svojí povahou (svými reakcemi) nemohou nic udělat.

Je pravdou, že každý člověk může svoji povahu změnit úplně, pokud doopravdy upřímně chce a věří tomu a také se podle toho chová. Ovšem, tato změna musí trvat delší dobu, aby si dotyčný člověk osvojil svoje nové reakce - změnu povahy.

Tím, že člověk se člověk rozhodl a vydrží dostatečně dlouhou dobu, aby si osvojil svoje nové, změněné reakce, se doopravdy může trvale změnit. Změní tím svoje reakce v podobě zvyků, návyků, mimiky, hlasitosti, mluvy, gest, konání, jednání, chování, pohledů, formy mluvy, výběru slov, sdílnosti, rychlosti mluvy, tónu hlasu, výšky hlasu atd.

Nyní sdělím jednu věc dvěmi způsoby:

  • Neexistuje na světě člověk, který by nemohl změnit svoje reakce.
  • Neexistuje na světě člověk, který by nemohl změnit svoji povahu.

Není to osvobozující pocit oproti pocitu: svoji povahu nemohu nikdy změnit - je mi daná?

Pokud se jakýkoli člověk rozhodne pro změnu k lepšímu, tak se vlastně přibližuje ke své podstatě, protože podstata každého člověka je uvnitř dokonalá, krásná, čistá.

Člověk, který svoji údajně vulgární, studenou a necitlivou povahu změní a začne být jemný, laskavý a citlivý, ve skutečnosti začíná být sám sebou. Neznamená to, že se přetvařuje, ale znamená to pouze, že se vrací ke své podstatě.

I ten největší necita, který má údajně nesnesitelnou povahu, se může změnit v přiměřeně citlivého, úžasného člověka. A pořád to bude on. Dokonce to bude víc on v té citlivě formě než předtím, kdy byl necitou. Jenom musí vydržet a nesmí se nechat odradit.

Celá změna povahy musí trvat tak dlouho, aby člověk procházel třemi etapami:

  • nezvykem
  • zvykem
  • přirozeností.

Ve třetí etapě má člověk "vyhráno" - změnil se.

První etapa: nezvyk

Pro člověka, který je např. uzavřený, je nezvykem, aby reagoval jiným způsobem, než mlčením - např. aby mluvil o sobě.

Mlčení je také reakce, stejně tak, jako mluvení není nic jiného než jiný druh reakce.

Takovému člověku tedy mluvit o svých pocitech připadá divné, těžké, ale ve skutečnosti je to jenom nezvyk a tak si musí začít hlídat svoje reakce. Ze začátku se musí přemlouvat, hlídat, aby nebyl uzavřeným, aby reagoval jinak než mlčením, aby reagoval mluvou. Pokud překoná tuto etapu a bude mluvit delší dobu o sobě (přiměřeně), tak se dostane z etapy nezvyku do druhé etapy.

Druhá etapa: zvyk

Takovýto člověk už zvyká na to, že reaguje jinak, že přestává být uzavřeným. Svoje reakce však ještě tzv. "nemá v krvi", ale postupně se mění.

V této etapě už není pro něho nezvyklé a divné mluvit o sobě a už si svoje reakce začíná i užívat, už se mu mluvení i líbí. A pokud setrvá v těchto svých reakcích a neuzavře se v této etapě, přichází třetí etapa.

Třetí etapa: přirozenost

V této etapě už se mu ta sdílnost nejen líbí, ale už si ani neuvědomuje, že "musí reagovat jinak". Stává se mu přirozené být sdílným a ne uzavřeným. Je svobodnějším a uvolněnějším. Cítí se i projevuje se spontánně a tím je i přijatelnějším pro sebe i své okolí.

A není to přetvářka, je to jenom přiblížení se k tomu, čím uvnitř je. Tímto se dotyčný člověk změnil v určité oblasti své povahy, respektive ve své povaze jako takové. Protože jakákoli změna v jediné oblasti povahy znamená celkovou změnu povahy.

Toto je jenom jediný z mnoha příkladů, protože změnit svoji povahu (změnit svoje reakce) může člověk v jakékoli oblasti svého života.

Nic v povaze člověka není dané, tedy neměnné. Člověk v ní může změnit všechno, pokud má důvod a doopravdy chce. Dokud člověk nevěří a doopravdy nechce, tak se nezmění.

Tvrzení psychologů, že člověk nemůže změnit svoji povahu je stejně nepravdivé, jako kdyby tvrdili, že člověk nemůže změnit svoje reakce.

Tudíž platí, že může-li člověk změnit svoje reakce, může tímto změnit svoji povahu. Jenom se pro tuto změnu svých reakcí, potažmo svojí povahy, musí upřímně rozhodnout.

Je však důležité, aby si člověk nejdříve před vlastním rozhodnutím připustil nepříjemné prvky svých reakcí, své povahy, které chce změnit a naplno si uvědomil jejich nevhodnost a nepřijatelnost.

Následující část článku...

Katka Kuňová

25. říjen 2005

© 2005 Malének webdesign, HP-webdesign | grafika ART-PGN