Avenna

Studijní okruh Zdraví těla

... chceme každého naučit, jak se uzdravit z jakékoli nemoci sám, bez jakékoli cizí pomoci ...

Mnoho lidí na této planetě denně pociťuje nějakou fyzickou bolest.

Některé z nich bolí hlava, jiné zase záda. Někoho bolí zub a někoho zase žaludek.

Všichni tito lidé mají však jedno společné: všichni hledají účinný způsob, jak se této bolesti zbavit.

Lidé se snaží zbavit bolesti různými způsoby.

Ti, co jsou nakloněni klasické medicíně, polykají tablety, natírají se mastičkami, chodí na různé léčebné procedury, případně podstupují operativní zákroky.

Ti, co se již v klasické medicíně zklamali, anebo jsou jim bližší přírodní postupy, pijí bylinné čaje, nosí u sebe kameny či drahokamy, zúčastňují se různých seancí, podstupují aromaterapie či jiné metody alternativní léčby.

Toto, ale i mnohem více jsou lidé ochotni podstoupit proto, aby necítili fyzickou bolest…

I když těmto terapiím lidé věnují svůj čas, svoje peníze a podstupují mnohdy nepříjemné zákroky, většina z těchto lidí prožívá zklamání z toho, že se jim ta samá fyzická bolest dříve či později opakovaně vrací a nebo jsou zklamaní z toho, že je začne bolet pro změnu zase něco jiného.

Proto se většina lidí na této planetě rozhodla brát svoji fyzickou bolest jako nedílnou součást svého života, se kterou musejí potýkat pořád dokola…

Proč však vůbec "někdo vymyslel" fyzickou bolest a nemoc?

Proč není lidské tělo ve své genialitě stvořeno tak, aby nás nebolelo a nebylo nemocné?

K čemu je to fyzické trápení?

Jak už zde bylo napsáno, všichni lidé na této Modré planetě se snaží udělat vše, aby se ve svém životě vyhnuli bolesti. A to nejen bolesti fyzické, ale i duševní.

Lidé však daleko hůře snášejí bolest duševní než-li fyzickou.

Rány na duši se totiž hojí daleko pomaleji než-li rány na těle.

Vždyť co člověka daleko více bolí?

To, že si v dětství pořádně rozbil kolena, když jezdil na kole, a nebo to, že maminka ho nazývala nemehlem, či že se mu ostatní posmívali?

Proto fyzickou bolestí, ze které se lidé snadněji zotavují, jsou lidé upozorňováni na budoucí bolest duševní, ze které se lidé zotavují mnohem déle, někdy i celý svůj život.

Dvouletá výuka studijního okruhu Zdraví těla:

ukazuje, že lidské tělo není labyrintem, jak se může na první pohled zdát

... jedním z předmětů na lékařské fakultě, z kterého mají budoucí lékaři největší respekt, je anatomie. Kdo shlédnul film "Konec básníků v Čechách, aneb jak básníci přicházejí o iluze", si možná vybaví pana Přeučila v roli profesora anatomie, jak zasypává nově příchozí adepty na lékaře latinskými výrazy: distální, dorsální, laterální, mediální, frontální ...

Ten, kdo se rozhodne pro tento studijní okruh, se však něčeho podobného nemusí obávat. Základy anatomie jsou totiž předávány názorným a odlehčeným způsobem. A to tak, aby to bylo na jedné straně pro laiky srozumitelné a na druhé straně, aby se ani ti znalejší nenudili...

srozumitelnou formou probírá nejčastější nemoci těla

pojmenovává konkrétní příčiny nemocí těla

vysvětluje, co musí člověk udělat proto, aby se sám uzdravil z těchto nemocí

... vyléčení jakékoli nemoci vyžaduje určitou danou změnu v myšlení. Např. bolest zubu vždy dotyčnému člověku signalizuje špatné vyhodnocení souvislostí, které mělo za následek i špatné rozhodnutí. Když člověk zná, který zub ho na jakou konkrétní oblast v životě upozorňuje, může pak snáze dohledat, na jaké špatné rozhodnutí ho jeho zub upozorňuje. Na takovém člověku je pak to, aby znovu podle konkrétně daného návodu přehodnotil toto rozhodnutí. Pokud to udělá správně, zub ho přestane bolet ...

zbavuje strachu z nemocí

... lidé se například bojí tzv. nevyléčitelných nemocí. Mezi takové nemoci patří některé druhy rakoviny, které i dnešní klasická medicína neumí vyléčit. Lékaři v případech, kdy člověk onemocní takovou nevyléčitelnou rakovinou, nedávají žádné naděje. Jejich strašný verdikt např. zní: "My vám neumíme pomoci. Bohužel máte před sebou nejvíce šest měsíců života…". Jenomže někteří lidé, kteří vyslechli tento "ortel smrti", se navzdory tvrzení lékařů uzdravili (a to i podle lékařských vyšetření) a žijí. Není jich sice mnoho, ale existují. Lékaři v takovém případě svoji mýlku vysvětlí tvrzením "výjimka potvrzuje pravidlo".

Jenomže pokud je něco pravidlem, tak se to musí dít pokaždé, tedy stokrát ve sto případech. Pokud se to však nestane, byť i v jednom jediném případě ze sta, tak to už pravidlem není. Proto výjimka vždy porušuje pravidlo. Z toho tedy vyplývá, že ani rakovina, kterou lékaři označí za nevyléčitelnou, není vždy nevyléčitelná.

Co se však stalo, že lidé, kteří takto vážně onemocněli, se navzdory prognózám lékařů uzdravili? Byla to jen pouhá "náhoda", anebo je to způsobeno něčím jiným? ...

přináší zcela nový pohled na lidské tělo

... mnoho lidí volá po určitém návodu, jak se v životě vyvarovat chyb. Tento návod hledají v knihách, ve slovech různých odborníků apod. Jenomže tento návod na žití bez chyb má každý člověk 24 hodin denně u sebe. Tím návodem je totiž jeho vlastní tělo. Lidské tělo svými signály dává člověku najevo, že udělal chybu a dává mu najevo i to, o jakou konkrétní chybu se jedná ...