Rozdíl mezi Základním a Rozšířeným kurzem kreslení
V čem je rozdíl mezi Základním a Rozšířeným kurzem neobyčejného kreslení?
Základní kurz neobyčejného kreslení
Na Základním kurzu učíme lidi, jak zacházet s tužkou, kdy přitlačit, kdy ubrat.
Učíme lidi kreslit to, co vidí - trojrozměrné věci.
Seznamujeme je tedy se světem trojrozměrnosti.
Naučíme účastníky vnímat trojrozměrný svět takový, jaký doopravdy je: formu, rozměry, barvy.
Rozšířený kurz neobyčejného kreslení
Na Rozšířeném kurzu učíme lidi poznat čtvrtý rozměr.
Naučíme je, že nikdy neučiní jediný tah jen tak bezdůvodně či náhodně.
Naučíme lidi vidět za každým tahem tužky nový svět.
Naučíme účastníky kromě trojrozměrného světa vnímat i čtvrtý rozměr - svět nitra jejich duše.
Co se schovává ve čtvrtém rozměru světa?
Například když budeme lidi učit kreslit určitým způsobem jejich vlastní ruku, tak je naučíme vnímat, co se skrývá za tím, když se jim povede nakreslit třeba následující obrázek jejich ruky:
Na nakresleném obrázku bude nakreslená ruka téměř přesně odpovídající skutečnosti: zápěstí a všechny prsty budou velikostně odpovídat skutečné ruce, kromě dlaně která se "náhodou" povedla nakreslit člověku větší.
Zde se člověk dozví, že tato větší dlaň není nakreslená náhodou.
Každý člověk dostane naprosto přesné vysvětlení, co se schovává za tou větší dlaní (a nejen za ní).
Co to tedy znamená nakreslit větší dlaň?
Znamená to fakt, že vlastníkem té dlaně a zároveň malířem své dlaně je člověk, který má v sobě zakódované, že musí vytvářet svým blízkým ochranu a pocit bezpečí. Takovýto člověk je přehnaně zodpovědným.
Tento člověk je tudíž uvnitř poznamenán přehnanou zodpovědností a přehnaným pocitem ochraňovat ostatní. Chová se k blízkým tak, že jí až poslední (až když jeho blízkým nehrozí hlad), kupuje si oblečení na sebe jako poslední (až když jejich blízkým nehrozí zima či nouze - a někdy si tento člověk raději nekoupí nic, aby ostatní měli). Takovýto člověk má potřebu zveličovat nebezpečí, které hrozí jeho blízkým.
Tudíž si vlastně ubližuje, protože tato jeho myšlenka, kterou si usmyslel naprosto neopodstatněně, ho ovlivňuje v jeho počínání.
Navenek, v trojrozměrném světě, vypadá takovýto člověk jako člověk, který nemá hlad, který se straní nákupů oblečení pro sebe, který je spíš na tu práci než na projevování citů.
Ve skutečnosti, ve světě čtyřrozměrném, tento člověk spatří sám sebe, svoje pohnutky, svoje chyby.
Uvidí, že nemusí být přehnaně zodpovědným.
Naučí se, že se nemusí bát, že jeho blízcí umřou hlady.
Naučí se, že nemusí věčně pracovat, ale že se může věnovat i koníčkům.
Naučí se, že na své koníčky má stejné právo jako ostatní členové jeho rodiny.
Naučí se, že si může dopřát oblečení také, že tím nikoho neohrozí.
Naučí se ještě další věci vnímat a vidět v tomto čtvrtém rozměru.
Je ovšem na něm, zda uplatní ve svém životě to, čemu se na tomto kurzu naučí.
Zůstane na něm, zda přijde domů a zda se dokáže najíst jako první bez výčitek.
Zda si dojde koupit oblečení, bez pocitu provinění.
Zda uplatní vše, co se dozví o sobě na tomto kurzu, který ho obeznámí se Světem čtvrtého rozměru - se Světem jeho vlastní duše.