Avenna

Vyhledávání

Uživatel:
nepřihlášen
Přihlášení

Aktuality > Pátek 22. listopad 2024 <
15. prosinec - Pozastavení přednášek... [Novinky]
Aktuální článek - Pravá láska II. [Články]
Připravované akce - Přednášky

Pravá láska I.

Ohodnocení článku

Článek byl čtenáři ohodnocen jako moc zajímavý.

Článek už jste oznámkoval/-la.
Vaše hodnocení: velmi zajímavý

Nejzajímavější články

Článek pro začátečníky

Tento článek vznikl jako reakce na anketu, která proběhla na našem webu. V této anketě jsme se ptaly, zda věříte v pravou lásku.

Co to vlastně pravá láska je?

Pod tímto pojmem si může mnoho lidí představit různé podoby lásky v té nejlepší podobě.

Někteří řeknou: "Pravá láska je, když ten druhý chce být se mnou a za nic na světě mne nevymění."

Jiní řeknou: "Pravá láska je, když ten druhý mi dovolí cokoli, např. jezdit s kamarády na hory a nevyčítá mi nic - dává mi svobodu."

Další řekne: "Pravá láska je, když dělám chyby, tak ten druhý je chápe a nikdy mi je nevyčítá (nedochvilnost, lhaní, nespolehlivost, nepřesnost, pasivita, nepořádnost, neupřímnost...)."

Jiný řekne: "Pravá láska je, když přítomnost milované osoby ve mne otvírá mé lepší já a kdy díky milované osobě nedělám chyby, kterých jsem se do té doby dopouštěl (už nejsem nedochvilný, aby na ě moje láska nemusela čekat, v přítomnosti milované osoby mi nejde lhát, chci, aby se na mne mohla spolehnout, hlídám si slova, ať jsem přesný, aby si moje slova nemohla vykládat špatně - abych ji neublížil, nejsem pasivní, ale vymýšlím dárky, a také jiné způsoby, jak ji potěšit, jak být s ní co nejvíce, kam ji vzít na výlet, už jsem pořádný, protože bych se styděl ji vzít do neuklizeného pokoje, nejde mi být vedle ní neupřímným atd.)."

Nebo: "Pravá láska je, když mi ten druhý odpouští všechny mé chyby."

Také: "Pravá láska je, když mi ten druhý nedovolí, abych se choval hůře, než za jakého mne pokládá."

Či také: "Pravá láska je, když mohu druhému věřit, že mne nikdy nezradí, a také se jí mohu svěřit se vším, co mám na duši a ten druhý mne bude podporovat, pomáhat mi, držet mne, když budu potřebovat."

Najdou se i tací, co řeknou: "Pravá láska je, když mne ten druhý nechce změnit a přizpůsobí se mi."

Nebo se najdou i tací, co tvrdí: "Pravá láska je, když pro mne udělá vše, co mi na očích vidí."

Nejvíce lidí si pod pojmem pravá láska představuje: "Pravá láska je, když ten druhý stojí vedle mne v dobrém i ve zlém."

Jenomže všechna tato tvrzení mají své příznivce či odpůrce. A na základě těchto postojů lidé reagují.

Ti, co tvrdí, že pravá láska je: "Když ten druhý chce být se mnou a za nic na světě mne nevymění", mají svoje odpůrce, kteří oponují: "Přece nejde pořád být s jedním člověkem, to bychom si brzy lezli na nervy. A také bych se cítil omezován neustálou přítomností toho druhého." Tito odpůrci, aniž by si to uvědomovali, dali přednost před láskou něčemu jinému, co je obsaženo právě v tomto tvrzení: "Já bych přišel o svobodu." Pro ně je svoboda důležitější, než láska, proto se jim takováto podoba pravé lásky nezamlouvá.

Která z těchto stran to vnímá dobře?

Obě a ani jedna. Svoboda v tomto pojetí není dobře chápána.

Člověk se nemá ani nechat spoutat láskou, ale ani se nemá nechat nedotčený láskou, kdy se jí nemíní přizpůsobit.

Svoboda spojená s láskou znamená, že dva lidé, kteří se upřímně milují, jsou spolu v takové míře, aby přiměřeně spolu a přesto každý svým dílem tvořili každý den něco hezkého, přínosného a správného. Jakmile by přestali tvořit a začali by se ubíjet, či se cítit právem ubiti a právem zdeptáni, už by to nebylo o lásce se svobodou, ale už by šlo o omezování, ponižování a sobeckost.

Někdy se tak člověk může cítit i neprávem, kdy se nejedná o omezování a ponižování, ale to už je na jiné téma.

Lze však říci, že tito lidé, kteří odmítají pravou lásku a upřednostňují svobodu, si ovlivní svůj život tímto myšlením tak, že jejich život bude poznamenán takovými zkušenostmi, kdy prožijí na vlastní kůži různé podoby svobody bez lásky, aby sami prošli poznáním, jakou roli hraje v jejich životě svoboda a jakou láska.

A po určité, dostatečně dlouhé době tito lidé poznají, zda jejich rozhodnutí upřednostnit svobodu před láskou bylo to pravé. Pak, když toto poznají, bude záležet jen a jen na nich, co s tímto poznáním udělají, nakolik tomuto poznání podřídí svůj smysl života, cíle.

Prozradím však jednu věc: každý člověk, který se rozhodl upřednostnit svobodu před láskou, dříve či později přijde na to, že toto rozhodnutí bylo nesprávné. A tomuto rozhodnutí může dlouho vzdorovat, může si namlouvat, že mu je vlastně svobodnému dobře. Ale jednoho dne ho to stejně dožene. Jednoho dne totiž pozná, že k čemu mu je "svoboda" (která není skutečnou svobodou, ale jím určenou "svobodou"), když je uvnitř sám. A je sám, protože nikoho nechtěl, protože si myslel, že ten druhý by ho brzdil, omezoval, že by byl přítěžkem. Možná by se ten člověk dostal do výšin sám, ale v té výšině by si uvědomil, že se s tím nádherným pocitem nemá kým podělit. Tudíž by si tu výšinu nikdy nemohl užít, protože by mu kazilo chtě nechtě vědomí, že nemá s kým se podělit.

Další lidé pod pojmem pravé lásky vidí toleranci - "když mne miluje, bere takového, jaký jsem, odpouští mi, nic po mne nepožaduje, přehlíží mé chyby.

Jiní lidé pojem pravé lásky chápou nevědomě jako manipulaci - "když mne miluje, tak se mi přizpůsobí on, ne já jemu, nebo udělá pro mne vše".

Mnoho lidí se tolik bojí toho, že by byli manipulováni, že se nepřizpůsobí ani v tom, v čem by správně přizpůsobit měli.

Taktéž tito lidé, kteří:

  • se rozhodli vyžadovat toleranci
  • nebo se rozhodli být tolerantními
  • nebo se rozhodli manipulovat
  • nebo se se rozhodli vyhýbat se jakékoli manipulace či jejím náznakům (a nerozeznali by, co manipulace není)
  • nebo se nechat se manipulovat

projdou životem přesně danými zážitky, kdy na vlastní kůže mohou vyzkoušet, zda jejich rozhodnutí bylo v pořádku a zda je toto jejich vnímání pravé lásky to pravé.

Následující část článku...

Katka Kuňová

10. duben 2007

© 2005 Malének webdesign, HP-webdesign | grafika ART-PGN