Vyhodnocení ankety: Nacházeli jste pod stromečkem dárky, které jste si opravdu přáli?
Anketa proběhla od 14. prosince 2005 do 27. března 2006.
Hlasovalo celkem 89 lidí.
Nejvíce hlasovalo lidí (52) pro alternativu "Většinou ano".
Díky této anketě si každý může dohledat, zda vůbec dokáže vyslovovat svoje přání a zda a nakolik je jeho přání respektováno.
Dárky, ať již pod stromeček, nebo jakékoli jiné, jsou dávány pro radost a mnoho lidí si ani neuvědomuje, co je to přát si dárek - přát si radost a co je to dostávat dárek - dostávat radost, a to od kohokoli.
Anketa
Nacházeli jste pod stromečkem dárky, které jste si opravdu přáli?
Ano, pokaždé.
11Vetšinou ano.
52Většinou ne.
12Ne, nikdy.
14Celkem hlasovalo: 89
Přát si dárek znamená ocenit se.
Přijmout dárek znamená přijmout odměnu.
Tato anketa sice ukázala, že hlasující dostávají většinou dárek, který si opravdu přáli. Zůstává však otázkou, nakolik dotyční vyslovili svoje přání obecně.
Když člověk totiž řekne obecně: "Přál bych si pod stromeček knížku o houbách." a přitom si dotyčný ve skutečnosti přeje knížku s fotografiemi hub, tak se může stát, že sice dostane knihu o houbách, ale jinou než si přál. Může totiž dostat knihu o houbách, ale pouze s obrázky hub.
Takovýto člověk řekne: "Jo, dostal jsem knížku o houbách, takže jsem pod stromečkem nalezl to, co jsem si opravdu přál." Ve skutečnosti si však dotyčný člověk přál jinou knížku.
Jenom málokdo je natolik přesný, že přesně specifikuje, co chce za dárek.
Mnoho lidí se této přesné specifikaci vyhýbá ze strachu před zklamáním či před tím, aby si ostatní nemysleli, že...
Ve skutečnosti by každý člověk měl přesně, nejdříve v sobě, pojmenovat to, co si přeje. Už vnitřní přesné pojmenování přání ukáže totiž člověku, jak se ten dotyčný vnímá:
- Ten, kdo chce nenáročné dárky, má pocit, že si nezaslouží víc - ve skutečnosti si neváží sám sebe.
- Ten, kdo nedokáže pojmenovat, co vůbec chce, se dostal do stavu, kdy žije pro ostatní, ale ne pro sebe - taktéž si neváží sám sebe, protože se nepovažuje za důležitého.
- Ten, kdo dokáže pojmenovat, co chce, ale netroufne si to říci nahlas, protože to považuje za troufalost, si opět neváží sám sebe.
- Ten, kdo se spokojí s jakýmkoli dárkem a myslí si, že je to vděčnost, by měl přehodnotit svoje parametry - je to opět výsledek nevážení si sebe sama.
Pokaždé, když člověk pojmenovává dárky, které by si přál, tak vlastně je konfrontován s tím, zda si sebe váží či nikoli.
A pokud člověk si sám sebe váží, tak by měl ostatním dát přesně najevo, co si přeje. A neměl by být skromným, ale ani přehnaně náročným.
Vždyť díky pojmenování dárků, které si člověk přeje, by si měl dotyčný uvědomit, zda si za ty výdaje stojí...