Avenna

Vyhledávání

Uživatel:
nepřihlášen
Přihlášení
Registrace

ŠKOLA ZDRAVÍ TĚLA I DUŠE
Sportovní 10
101 00 Praha 10

telefon: 271 726 969
mobil: 777 129 006

e-mail:
avenna@avenna.cz

bankovní účet: 475966001/5500
Raiffeisenbank
Aktuality > Sobota 21. červenec 2018 <
15. prosinec - Pozastavení přednášek... [Novinky]
Aktuální článek - Pravá láska II. [Články]
Připravované akce - Přednášky

Je klimatizace nebezpečná?

Ohodnocení článku

Článek byl čtenáři ohodnocen jako moc zajímavý.

Článek už jste oznámkoval/-la.
Vaše hodnocení: velmi zajímavý

Nejzajímavější články

Článek pro začátečníky

Od mnoha lidí slýchávám názor, že přechod z horkého prostředí do studené klimatizované místnosti způsobuje rýmu či nastydnutí a mnoho lidí si také stěžuje, že jim tento přechod škodí.

Tento názor je však mylný, protože jediná podstata nastydnutí či rýmy těchto lidí nespočívá v působení tepla či zimy, ale spočívá v jejich myšlenkách.

Lidé, kteří věří tomu, že náhlá změna teploty způsobuje rýmu či nastydnutí, opravdu mohou při přechodu z tepla do zimy "chytit" rýmu nebo nastydnout. Důvodem jejich nemoci ale není to, že lidské tělo se s touto náhlou tepelnou změnou neumí vypořádat. Tím pravým důvodem je to, že oni tomu, že onemocní, uvěřili.

Ve skutečnosti je pro člověka přechod ze 40-ti stupňů do 18 naprosto neškodný. Lidské tělo je totiž neuvěřitelně adaptabilní a takovýto přechod zvládá naprosto v pohodě.

A nejde jenom o přechod z letního pařáku (40 °C) do vychlazené místnosti (19 °C), kdy je teplotní rozdíl činí 21 stupňů.

Tělo si stejně tak naprosto v pohodě poradí také se změnami, které vzniknou při přechodu z vytopené 25-ti stupňové místnosti do zimního chladného mínus 25-ti stupňového mrazu, kdy je teplotní rozdíl 50 a někdy i více stupňů.

Když někdo z našich studentů měl během výuky na naší škole popsat mechanismus nastydnutí, tak to nedokázal vůbec nikdo, ani diplomovaný lékař ne. Nepřekvapilo nás to, protože ani mechanismus, ani fenomén jménem "nastydnutí" ve skutečnosti vůbec neexistuje.

Studenti naší školy, kteří byli vyzváni, aby popsali účinky zimy na sliznici nosní dutiny či na klouby, na svalovinu močového měchýře atd., byli brzy v koncích. Brali-li v potaz to, že lidské tělo je shluk atomů, tak najednou nemohli rozvíjet dál svoji teorii, co dělá zima či chlad se sliznicí, s klouby, se svaly atd.

Každý, kdo se nad dopady zimy na lidský organismus hlouběji zamyslel, tak zjistil, že zima může působit na lidský organismus různě, ale nikdy nemůže způsobit rýmu ani nastydnutí, a už vůbec ne revma či jiné onemocnění.

Pokud se člověku spouští z nosu rýma, tak je to důsledkem něčeho jiného než nastydnutí. Je to důsledek jeho myšlenek, kdy zrovna propadl sebelítosti, neoprávněného smutku, anebo kdy uvěřil tomu, že tu rýmu dostane.

Proto je nutné hledat původce nastydnutí či rýmy jinde než v klimatizaci či v teplotě. Stačí, když si člověk bude všímat svých myšlenkových pochodů. Tělo mu totiž nastydnutím či rýmou dává najevo, že jeho smutek či sebelítost jsou zbytečné, protože bude lépe.

A pokud dotyčný člověk onemocněl kvůli tomu, že uvěřil, že při náhlé změně teploty musí zákonitě onemocnět, tak si má uvědomit, že to tak vůbec nemusí být a že to záleží pouze na něm. Vždyť každý člověk si sám svými myšlenkami ovlivňuje své tělo.

Již naši předkové říkali: "Víra tvá tě uzdraví." A věřte, že toto pořekadlo má co do sebe. Jenomže ona neplatí jenom tato příjemná varianta tohoto pořekadla, ale funguje i tato: "Díky své víře můžeš i onemocnět."

Tudíž, ten, kdo se bojí klimatizace, se může být jist, že klimatizace je jeho pomocníkem, ale nikdy není pro něj nebezpečím.

Katka Kuňová

9. srpen 2006

© 2005 Malének webdesign, HP-webdesign | grafika ART-PGN