Průběh osobních konzultací
Na každého člověka mám vyhrazenou obvykle jednu hodinu.
Jsou samozřejmě i případy, kdy je to více, či méně. Je to zřídka, ale stane se.
Pro běžný provoz je to jedna hodina, kterou za všech okolností chci dodržovat a učím této dochvilnosti i nemocné lidi, kteří za mnou přijíždějí.
Při běžných onemocněních, které nejsou život ohrožující, stačí maximálně tři sezení na to, aby se člověk uzdravil.
První návštěva
Při první návštěvě bude nemocný obeznámen s příčinami jeho nemoci - tzn. nemocný se dozví, co způsobilo jeho nemoc.
Také nemocný ode mne dostane přesný popis důvodu jeho nemoci - tzn. nemocný se dozví, proč vznikla jeho nemoc a proč se dostala nemoc do tohoto stádia.
Dostane také přesné rady, doporučení a návody, které když dodrží, ho uzdraví a také ho naučí být zdravým.
Zde platí základní pravidlo:
Dokud se člověk nedozví, proč je nemocným, dokud se nedozví, co doopravdy způsobilo jeho nemoc, tak se nikdy nemůže uzdravit.
Průběh této první konzultace je následující:
Když přijde nemocný poprvé, tak první část jeho hodiny věnujeme úvodu.
1. V úvodu se představím, vyměníme si základní informace.
2. Po úvodu následně diagnostikuji dotyčného člověka: bez doteku rukama i načítáváním faktů z jeho duše.
3. Následně obeznamuji nemocného s tím, co zjišťuji - s důvody i s příčinami jeho nemoci.
Důvody i příčiny nemocí všech lidí jsou otisknuty v jeho paměti, v jeho svědomí i v jeho duši. A já se mohu podívat kamkoli z těchto tří databank.
Dělám tak však pouze za vědomí a za souhlasu nemocného.
Umím to i bez souhlasu, ale toto nedělám. Nebylo by to správné. A já nedělám to, co není správné.
Zde platí zásadní věc: o co více je člověk bez předsudků, o to více mu mohu říci o něm samotném.
Lidé, kteří přicházejí s předsudky, se ode mne toho tolik nedozví jako lidé, kteří nemají předsudky. Tito lidé by totiž s těmi informacemi díky svým předsudkům nezacházeli patřičným způsobem.
Nepotřebuji fanatickou Důvěru. Ani nejsem zastáncem slepé či fanatické Důvěry. Ale tvrdím, že žádný člověk nemá právo mít předsudky a nemá ani právo být podezíravým. Každý člověk má právo být pouze opatrným.
Tyto dva činitele (předsudky a podezíravost) navíc patří do skupiny osmi Ppcitů, které brání uzdravení.
4. Následně, po vyjmenování důvodů a příčin nemoci, které čtu z jeho nitra, obeznamuji člověka s návodem, který odstraní pravé důvody a příčiny jeho nemoci.
Tento návod následně podrobně a srozumitelně vysvětluji. Má-li člověk jakoukoli nejasnost, pobízím nemocného, aby ji pojmenoval a následně tu nejasnost okamžitě ji řešíme.
Zde platí také důležitá věc: problém, nejasnost, pochybnost, strach, nedůvěru a další fakta, které člověk nepojmenuje, ty nikdy nevyřeší.
Nevyřeší je a přetrvají v něm nevyřešené až do konce jeho života. A do konce svého života se jimi bude uvnitř trápit. Proto je lepší vše, co člověk v sobě nosí, pojmenovat vhodně a přiměřeně. To, co člověk takto pojmenuje, se vždy vyřeší.
Proto je tolik důležité pojmenovávat věci pravými jmény, vhodným, pravdivým a přiměřeným způsobem.
Na konci první návštěvy je vyjasněná konkrétní a přesná příčina nemoci a důvod nemoci. Je také určena cesta, jak z nemoci ven.
Během první návštěvy nemocný ode mne obdrží podrobný, konkrétní a přesný návod, jak se uzdravit.
Nejedná se v žádném případě o uzdravování pomocí bylinek, mastí, nápojů či jakýchkoli poživatin a pomůcek.
Jedná se o uzdravení tím, že se odstraní konkrétní příčiny a důvody, kvůli kterým vznikla daná nemoc.
Tyto příčiny a důvody nemoci jak tělesné, tak i duševní, nosí člověk ve své duši, ve svém nitru. A já je umím dohledat a pojmenovat.
Také umím najít způsob, jak tyto příčiny a důvody nemoci odstranit.
Provést to už člověk ovšem musí sám.
Tím, že člověk bude odstraňovat příčiny a důvody nemoci sám, se naučí být naprosto nezávislým na mne, či na lékařích, lécích atd. Tímto se naučí být soběstačný a nezávislým.
Bylinky, mastě, nápoje, poživatiny ani další jakékoli vnější zásahy nevytvořily podstatu nemoci. Ony sice nemoc léčí, ale nikdy opravdu nevyléčí - opravdu neuzdraví. Tyto vnější zásahy někdy přinesou úlevu, ale nikdy člověka neuzdraví.
Navíc se na nich člověk stane závislým - bez nich si nebude umět pomoci. A jelikož tyto vnější zásahy podstatu nemoci nevytvořily, tak ani nemohou tu podstatu nemoci odstranit.
Po první návštěvě se nemocný sám rozhodne, zda vůbec uplatní tyto návody (rady a doporučení) přinášející zdraví.
Pokud se nemocný rozhodne, že uplatní tyto návody, může si vybrat, zda (pokud jeho nemoc není závažnějšího charakteru) tímto způsobem uzdravování půjde dále sám, nebo zda podstoupí ještě další dvě návštěvy, kde mu budu v uzdravovacím procesu nápomocná.
Zde platí jedno pravidlo: pokud člověk tyto návody, rady a doporučení úplně, upřímně, dobrovolně a rád použije, tak bude zdravým.
Já mohu pouze navést člověka, ale kráčet musí sám. V tom tkví zachování naprosté svobody, bez jakéhokoli nátlaku a manipulace.
Druhá návštěva
Druhá návštěva je kontrolní.
Tato kontrola stavu je stanovena vždy nejpozději do šesti týdnů od první návštěvy.
Již při této druhé návštěvě bude jasné a patrné, zda se člověk řídí těmi radami, doporučeními a návody, které ho učiní zdravým.
Už při této návštěvě bude nemocný člověk jednoznačně cítit, zda se jeho nemoc zmenšuje, či zda pokračuje.
Pokud nastane situace, že se nemoc pouze zastaví, ani nezmenší ani nezvětší, tak to znamená, že člověk na sobě zapracoval, avšak potřebuje v některých oblastech upřesnění určitých svých postojů a názorů.
Na této kontrolní druhé návštěvě člověk dostane ještě upřesnění toho, co mu není jasné či v čem má ještě pochybnosti.
Druhá návštěva je tedy návštěvou, kde kontroluji úspěšnost dodržování návodu.
Proto se na začátku návštěvy ptám, podotýkám, že ne formálně, jak se člověk má.
Neuznávám automatické odpovědi a vedu tím člověka k tomu, aby přemýšlel o tom, co mi odpovídá.
Při této upřímné odpovědi vyvstávají tři druhy odpovědí:
- 1. Zlepšení nemoci
- 2. Pokračování nemoci
- 3. Stagnace nemoci.
1. Pokud nastalo zlepšení stavu, je to důkazem toho, že dotyčný člověk se řídí návodem.
V těchto případech ještě konzultujeme postup a také nemocnému, pokud o to stojí, urychluji ozdravný proces pomocí frekvence z mých rukou.
2. Pokud nemoc nadále pokračuje, je to důkazem, že nemocný nedodržuje návod.
Okamžitě dohledávám a po vzájemné konzultaci odstraňujeme chyby, kterých se nemocný dopouští.
Pokračování nemoci nastává vždy tehdy, kdy dotyčný nemocný nedodrží mnou obdržený návod. Důvodem nedodržení návodu je strach. Tudíž odstraňujeme podoby strachu, který brání uzdravování. Tomu nemocnému, který o to stojí, ulevuji od bolesti pomocí frekvence mých rukou a napomáhám uzdravování.
Zde platí základní pravidlo: Dokud nemocný nepojmenuje chyby, kterých se dopouští, tak do té doby ho tyto chyby budou brzdit na cestě ke zdraví, nebo mu budou bránit se zcela uzdravit.
3. Stagnace nemoci - ani pokračování ani zlepšení stavu nemoci je vždy důkazem toho, že nemocný člověk dodržuje pouze část návodu.
Zde v duši nemocného dohledávám, kde se vloudila chybička a tuto chybu následně pojmenuji a také ji řešením odstraňujeme, aby nebránila uzdravování.
Nejčastější příčinou stagnace nemoci je nejistota a do jisté míry také určitá podoba strachu, avšak ne v takové rozsáhlé podobě jako u případů, kdy nemoc pokračuje. I u tohoto stavu během této druhé konzultace nemocnému člověku urychluji ozdravný proces pomocí frekvence z mých rukou, pokud o to stojí.
Po druhé návštěvě nemocný člověk se opět sám vyjádří, zda ještě potřebuje třetí konzultaci.
Já mu vyjádřím svůj názor, zda by měl přijít či nikoli, ale plně ponechávám na člověku, pro co se rozhodne. Respektuji jeho jakékoli rozhodnutí a zařizuji se podle něho.
Třetí návštěva
Tato návštěva je návštěvou, při které je již jednoznačné, nakolik se člověk uzdravil.
Tato třetí návštěva je důležitá z důvodů návodů do budoucna.
Zde na této návštěvě načítám v duši člověka, co mu ještě sdělit, aby opravdu jeho bývalý nemocný orgán zůstal trvale zdravým.
Následně dám uzdravenému člověku tyto návody do budoucna, jak zůstat zdráv trvale.
Opět mezitím pomoci frekvencí z mých rukou snímám a kontroluji konečný stav uzdravení, pokud o to dotyčný stojí.
Zde platí pravidlo: Pokud uzdravený člověk obnoví příčiny a důvody své bývalé nemoci, tak se nemoc vrátí.
Proto je důležité, aby člověk už nikdy neudělal to, co skutečně způsobilo jeho nemoc.
U nemocí závažnějších je většinou četnost návštěv vyšší.
Hodně záleží na tom, nakolik i závažně nemocný člověk dodrží mé návody.
Ale ve své praxi jsem se setkala i s případy, kdy se třeba jedna paní s nádorem prsu dokázala ze své nemoci dostat po týdnu od první návštěvy týkající se tohoto onemocnění.
Dokázala se uzdravit za takto zázračně krátkou dobu díky absolutní důvěře v má slova a díky tomu, že naprosto dodržela návody, které jsem této paní dala při této první návštěvě týkající se této nemoci.
Tato paní mne poctila absolutní důvěrou proto že jsem ji při této nemoci i již dříve při jiných příležitostech, kdy jsem ji uzdravovala z jiné nemoci řekla z její duše něco, co nikdo kromě ní neznal.
Fakta z duše lidí sice říkám i ostatním nemocným, ale mnoho nemocných si neuvědomuje, že právě na základě tohoto faktu mne mají poctít podobně jako ta paní svojí absolutní důvěrou.
Tato paní si na rozdíl od těchto nemocných uvědomovala jeden závažný fakt: Když umím číst z její duše, tak ji mohu díky této své schopnosti pomoci nebo ji také mohu poškodit.
Uvědomovala si, že kdybych ji ovšem chtěla škodit, tak nebudu mít poradnu, kde pomáhám od nemoci, ale dělala bych černou magii, nebo bych vydírala lidi.
Ta paní mi říkala, že si uvědomovala, že by mi magie přinášela daleko větší finanční zisky a daleko menší námahu je získat.
Také mi řekla, že toto byl argument, díky kterému se mi dokázala odevzdat do rukou.
Proto se tato paní uzdravila z jiných druhů nemocí, se kterými nejprve přišla. A proto se dokázala uzdravit i z nádorového onemocnění, se kterým přišla později.
Ta důvěra, odevzdání se mi do rukou a zároveň dodržení mých návodů - to byly ideální podmínky, díky kterým se ta paní uzdravila z různých nemocí (od chronické angíny, přes záněty vaječníků, nemocnou páteř až po nádor prsu).
Pro to, aby se člověk dokázal uzdravit, opravdu stačí přiměřená důvěra v má slova (s možností si jejich pravdivost ověřit v životě), upřímnost a dodržení mnou stanovených návodů.
Toto je cesta vedoucí k uzdravení (jak těla tak i duše). A to, nakolik bude tato cesta klikatá, si člověk stanovuje svojí důvěrou, upřímností a dodržováním návodů.
Při závažnějších onemocněních, které více či méně ohrožují život člověka, je potřeba více sezení, ale maximálně deset sezení.
Prvních šest sezení je intensivních, následující čtyři sezení již ne. Pokud člověk odhodlaně, upřímně a bezpodmínečně dodrží má sdělení, není potřeba ani těch deset sezení.
Zde platí pravidlo: pokud je nemoc závažná, tak to signalizuje, že člověk dělá závažné chyby.
Proto je důležité těmto závažným chybám věnovat větší a opakovanou pozornost.
Je třeba těmto chybám zabránit tím, že se ty chyby odstraní vědomě a dobrovolně.
Tato procedura je delší a proto je potřeba intensivnějších sezení.
Co nejvíce pozitivně ovlivňuje průběh uzdravování?
Již zmiňovaná důvěra a upřímnost.
O co více je člověk upřímným a důvěřuje, o to rychleji se uzdraví.
Upřímnost je zapotřebí proto, že napomáhá člověku naprosto a doopravdy odstranit pravé příčiny i důvody jeho nemoci.
A tam, kde není důvod a příčina být nemocným, tam ani nemoc nesetrvá a ani nepřebývá.
Ten, kdo trvale odstranil pravé důvody a příčiny nemoci, ten nebude nemocným už nikdy - už bude zdravým trvale.
Je nesmírně důležité si uvědomit a také přijmout před návštěvou u mne důležitý fakt:
Kdybych neuměla načítat z duše, zjistilo by se to velice brzy. A to by znamenalo, že lžu, že mnou uváděné důvody a příčiny nemoci jsou smyšleninou. Tudíž by moje návody nemohly trvale pomáhat, protože by byly lží.
A to, zda lžu si může člověk ověřit ihned, když mu začnu nahlížet do duše.
Pokud říkám pravdu, zasloužím si důvěru. Pokud lžu, důvěru si nezasloužím.
Tímto by se měl člověk řídit a podle toho by mě svojí důvěrou měl obdarovat.
A když mne obdaruje důvěrou, mohu ho já obdarovat ještě přesnějšími návody. Protože, když mi někdo věří, tak udělá to, co mu říkám. Dodrží to, co mu poradím. A proto bude moci být zdravým. Protože mi věří...
Věří mým slovům, která jsou pravdou...
Katka Kuňová