Avenna

Vyhledávání

Uživatel:
nepřihlášen
Přihlášení
Registrace

ŠKOLA ZDRAVÍ TĚLA I DUŠE
Sportovní 10
101 00 Praha 10

telefon: 271 726 969
mobil: 777 129 006

e-mail:
avenna@avenna.cz

bankovní účet: 475966001/5500
Raiffeisenbank
Aktuality > Neděle 29. březen 2020 <
15. prosinec - Pozastavení přednášek... [Novinky]
Aktuální článek - Pravá láska II. [Články]
Připravované akce - Přednášky

Proč přichází nemoci po povodních?

Článek pro začátečníky

Kolik lidí je díky mediálním prostředkům naprosto vystrašených z různých nemocí, které údajně s sebou přinesly povodně?

Věta z novinového článku typu: "Největší riziko nákazy představuje samotná záplavová voda a bahno, které mohou být zdrojem nákazy salmonelou, úplavicí, hepatitidou typu A, tyfem či leptospirózou...", uvádí většinu těch, kterých se to týká, v nejistotu, ale také v obrovský omyl, na jehož základě mohou lidé opravdu onemocnět.

Lidé jsou vnímavé bytosti a svojí vůlí dokáží přímo zázraky. Jenomže někdy svojí vůlí a vírou dokáží sami sobě ublížit.

Stačí si vybavit příklad člověka, který má potíže se svojí hmotností a který uvěřil, že po každém, zejména sladkém jídle přibere. Takovýto člověk dokáže ze snědených 100 g čokolády přibrat na své hmotnosti klidně 500 g. Tudíž jeho víra v to, že přibere je tak silná, že dokáže učinit jeho tělo po 100 g jídla těžší o 500 g.

Není to obdivuhodný výkon člověka - jeho víry a vůle? Toto je velice zjednodušený, přesto naprosto pravdivý příklad toho, co dokáže lidská víra i vůle. Celý proces je ovlivněný ještě jinými činiteli, ale to nyní není potřeba vysvětlovat.

Důležité na tomto příkladu je pochopit, jak úžasná je moc víry a svobodné vůle. Tuto moc si mnoho lidí neuvědomuje, a přesto ji využívá každý člověk na světě.

Víra a vůle lidí je ovlivňována různými vlivy: rodinou, mediálními prostředky, vlastními či zprostředkovanými zkušenostmi, či už správně anebo nesprávně pochopenými atd. Člověk uvěří v mnoho věcí a dějů. Ale pouze některé věci a děje, ve které člověk věří nebo uvěřil, jsou v souladu s pravou pravdou. Pokud člověk uvěří v nepravdivé a nesprávné věci a děje, doplácí na to.

Pokud člověk uvěří, že ze záplavové vody a z bahna přicházejí nemoci, doplácí na to člověk tím, že za určitých okolností může pouze na základě této víry vyvolat v sobě některé toto onemocnění.

Lidé co čtou takovéto Nepravdy, se rozdělí na dva tábory: na ty, co tomu uvěří a začnou se toho bát, anebo na ty, co tyto zprávy pominou, co jim nevěří a co ani nedovolí se nad těmito zprávami jakkoli pozastavovat či zneklidňovat.

První skupina začne se strachem úzkostně dodržovat veškerá hygienická pravidla, protože zprávy praví: "Některé nemoci se totiž mohou šířit přes poraněnou pokožku", druhá skupina lidí si v duchu řekne: "Hloupost, tomu nevěřím" a tudíž ani nic nedodržují a ani nemají strach z jakékoli nemoci.

První skupina se dostaví při nejvhodnější příležitosti na očkování, druhou to ani nenapadne.

První skupina se bude sledovat, protože zprávy praví: "Mezi první příznaky onemocnění patří bolení břicha, průjmy a teploty...", druhá skupina lidí řekne: "Na to, abych se pozoroval, nemám nyní čas...".

Ze které skupiny lidé onemocní? Ti, co dodržují zásady ochrany, anebo ti, co je ignorují?

Pokud by hygienické zásady, kterým uvěřila první skupina lidí, byly pravou pravdou, nikdy by nemohl onemocnět nikdo z této skupiny lidí, tudíž ten, kdo dodržuje hygienické zásady. Jenomže realita je jiná, což jenom dokazuje, že jakékoli hygienické zásady nejsou pravdou, že pravda je někde jinde. Realita je taková, že i lidé z první skupiny onemocní některou již zmiňovanou nemocí.

Na to, jak je možné, že onemocní i lidé dodržující hygienické zásady, znají lékaři geniální výmluvu: Imunitní systém. Tečka. Lékaři činí imunitní systém člověka odpovědným za to, že člověk onemocní. Toto ovšem není také pravda a tímto opět zasévají do lidí nejistotu a strach. Není to pravda, protože o záplavách onemocní i lidé, kteří celý život nebyli nemocnými, tudíž kteří, podle lékařů, měli imunitní systém v pořádku celý svůj dosavadní život. Na to lékaři také hledají uspokojivou odpověď: Posttraumatický stav psychiky, který také může ovlivnit stav imunitního systému. Najednou lékaři připouštějí, že i psychika může mít dopady na zdraví člověka. Proto začínají posílat mezi postižené psychology v takovém množství. Ale ani psychologové nemají v rukou moc, která by tu nemoc dokázala účinně odvrátit.

I ten, koho navštíví psycholog, může onemocnět. I ten, kdo bude očkován, může přesto dostat žloutenku.

Jak závažné jsou tyto dvě věty, si uvědomuje, žel, jenom málo lidí. Přitom tyto věty jsou naprosto směrodatné a podtrhávají fakt, že ani očkování, ani léky, ani psychiatr nikdy nezabrání nemocem, kterými člověk má onemocnět. A naopak, ani ti, co žijí ve špíně, jedí staré shnilé a plesnivé jídla, nebo pijí vodu přímo z řeky, nemusí být nemocnými.

Jak je to možné? Jednoduše. Je to proto, že ani psycholog ani lékař nezná pravý důvod a příčinu vzniku nemoci. Je to možné proto, že medicína vůbec neobjevila podstatu vzniku nemocí.

Dokazuje to fakt, že medicína v této podobě neléčí, ani nezabraňuje jakýmkoli nemocem ani očkováním, ani operacemi ani jinak. Medicína do dnešní doby nevyléčila jedinou nemoc, pouze potlačila příznaky nemocí, nebo tu nemoc oddálila.

Člověk, který má vysoký krevní tlak, jde k lékaři. Ten mu vysoký tlak nevyléčí, jenom mu dá léky, které uměle tlak sníží. Kdyby tento člověk nic v sobě nezměnil a vysadil by tyto léky, vysoký krevní tlak by se mu opět vrátil. Tudíž lékař jenom potlačil příznaky, ale nevyléčil. Totéž platí o člověku, který má cukrovku (dostane léky - není ovšem vyléčen), který má oční vadu (dostane brýle, či se podrobí operaci - také není trvale vyléčen), nemoci žaludku (taktéž dostane léky či se podrobí operaci, ale ani pak není trvale vyléčen), či jakékoli jiné nemoci. Lékaři nikdy nevyléčí nemoc, jenom ji potlačí, či odstraní orgán, který byl nemocný. Jenomže odstranění nemocného orgánu není vyléčením, je to pouze drastický způsob, jak se zbavit něčeho, co neumí medicína trvale vyléčit.

To jenom dokazuje, že medicína v této podobě nemá pravdu v tom, že léčí nemoci.

Medicína nemá pravdu ani v tom, že očkováním předchází nemocem.

Kdyby bylo očkování stoprocentně účinné, nikdy by se nemohl stát případ, že by očkovaný onemocněl na tu nemoc, na kterou je očkován. A v životě lidí se to stává, že onemocní i přesto, že jsou řádně očkováni. Toto je taktéž důkazem toho, že očkování, tudíž medicína není stoprocentně účinná, je to jednoznačný důkaz toho, že medicína nemá pravdu.

Protože to, co není stoprocentní, není pravdivé a dokonalé. To, co není stoprocentní, je jenom pravdě podobné. Co je pravdě podobné, není pravdivé. A to, co není pravdivé a dokonalé, by lidé neměli aplikovat do svého života a měli by hledat to, co pravdivé a dokonalé je. Lidé by neměli ztrácet čas tam, kde není pravda. Měli by hledat pravdu jinde. Měli by si připustit, že se mýlí a tím by si umožnili hledat dál a jinde.

Toto, žel, lidé nečiní a proto všechny ty, co věří v pravdivost a v účinnost medicíny, čekají jednoho dne tři bolestná zjištění:

1. že medicína nemá pravdu ani v jediné své teorii o léčbě nemoci

2. že medicína nikdy nikoho na světě opravdu a natrvalo nevyléčila, neléčí ani nevyléčí

3. že medicína má svoje hranice v možnosti léčit, za které se nikdy nedostane.

Tato doba těchto zjištění se blíží a s ní i doba, kdy se lidé konečně najdou jinou cestu k tomu, jak být trvale zdravými, nebo jak se budou moci bez medicíny vyléčit dokonale a trvale.

Kde je tedy pravá pravda o původu onemocněních vzniklých ze záplav?

Na to, abychom vysvětlily původ těchto onemocnění, je důležité pochopit vzájemné souvislosti.

Nejprve je důležité si uvědomit, že každý člověk má ve svém těle stejné orgány, pokud v těle nejsou různé anomálie orgánů z hlubších příčin. Tyto orgány mají na starosti, i když tomu mnoho lidí nevěří, jednotlivé myšlenky člověka, které vytvořil jenom svojí vůlí.

Například myšlenky hlubokého a nepředstíraného smutku mají na starosti mimo jiné slzní kanálky. Když člověk v sobě svojí svobodnou vůlí vytvoří myšlenky nepředstíraného smutku a tyto myšlenky dosáhnou určitého stupně citlivosti, slzní kanálky vytváří slzy. Samozřejmě, slzní kanálky i jiné orgány pracují i na základě mechanického dráždění, mechanických podnětů. Nyní ovšem rozebereme pouze myšlenkové podněty, při kterých reagují různé orgány. Nikdo slzným kanálkům nemusí přikazovat, aby vytvářely slzy.

Je to automatická reakce těch orgánů na všechny myšlenky, které jsou neoprávněné, tudíž které člověk vytvořil na nepravdě.

Slzné kanálky jsou v pohotovosti 24 hodin denně a registrují každou myšlenku člověka. Takto to činí také naprosto všechny orgány každého člověka.

Orgány hlídají a registrují všechny myšlenky člověka.

Každý orgán má na starosti jiný druh neoprávněných myšlenek, při kterých začne fungovat naprosto nepřirozeně.

Kdykoli např. slzný kanálky zachytí od člověka druh myšlenek v určité míře - např. smutek, (mohou být i jiné - dojetí apod.), začnou vytvářet v nadměrné míře slzy.

Toto má každý člověk na světě stejné. Když má smutek jakákoli rasa, vždy vzniká pláč. Bez ohledu na věk, pohlaví, barvu pleti či společenské postavení, či bez ohledu na vyznání. Všichni, když mají smutek pláčí. Když někdo vidí plakat například černocha, vždy zná, že ten černoch má smutek (či bolest apod.). Pro lidi je to čitelné, aniž by znali jejich jazyk. Nikdy se nestalo, nestává ani nestane, že by na smutek člověka nereagovaly slzné kanálky, ale že by reagovalo například levé ucho, či pravé koleno. Nikdy člověk s například žlutou pletí nebude na svoje myšlenky smutku místo slz cítit svědění paty či slintání. Je to tak dané, že reakci na myšlenky smutku mají na starosti pouze oči a slzní kanálky, žádný jiný orgán ne. Na jinou určitou myšlenku reaguje jiný, vybraný orgán.

U všech lidí reaguje stejný druh orgánu na stejnou specifickou myšlenku. Neexistuje na světě člověk, u kterého by na jednu určitou myšlenku reagoval jiný orgán než u jiných lidí.

Všichni lidé mají stejné reakce orgánů na dané myšlenky: například na myšlenku nespokojenosti reaguje u všech lidí kůže svěděním, na myšlenku strachu z přítomné věci u všech lidí na světě reaguje střevo průjmem, na myšlenku lhostejnosti, zloby, závisti a nenávisti, atd. reaguje u všech lidí na světě jejich orgán - játra například zánětem.

Avizované nemoci údajně ze záplavové vody či bahna, již zmiňovaná salmonela, úplavice, hepatitida typu A, tyf či leptospiróza se nevyskytují jenom při záplavách. Je dobré si to pamatovat. Tyto nemoci mají vždy charakteristický projev - jsou to nemoci, které napadají střeva - z nich vzniká průjem, nebo játra, nebo dýchací ústrojí.

Nyní jsme u podstaty vzniku těchto nemocí.

Když takový člověk uvidí tu spoušť po povodni, spustí se mu v hlavě mnoho myšlenek.

Když takovýto člověk svojí vůlí spustí v sobě myšlenky: "Je konec. Nemám na to sil, abych toto vše obnovil, je mi to jedno co se mnou bude!", nebo myšlenky typu: "Strašně mne štve, že sousedům se nic nestalo a přitom tolik kradou!", nebo také: "Nenávidím déšť, vládu, ..., že se toto stalo!", tak si takovýto člověk spustí onemocnění jater, až přímo žloutenku.

Protože játra tyto myšlenky zachytila a jsou nastavena tak, že na tyto myšlenky reagují pouze ona.

Tudíž musí reagovat na tyto neoprávněné a nespravedlivé myšlenky - lhostejnost, či zlobu, závist či nenávist. A reagují nemocí. Je to tak dané.

Tudíž si takovýto člověk těmito svými nespravedlivými myšlenkami coby výsledky své svobodné vůle spustil nemoc jater.

Jak moc člověk například při počítání škod po povodních podlehne lhostejnosti, nebo zlobě či závisti, tak moc závažná nemoc jater se vytvoří. Je to přímo úměrné.

Takovémuto člověku nevytvoří nemoc žádný virus.

Kdyby takto nesprávně nějaký člověk přemýšlel, tak mu nepomůže, ani kdyby byl ve sterilních podmínkách. Ten virus je vlastně ve skutečnosti jeho vlastní myšlenka, zhmotněná v příslušném orgánu.

To samé platí i pro onemocnění střev spojeným s průjmem, či pro onemocnění dýchacích cest. Jenom ti mají průjem, a to nejen v postižených oblastech, kteří si v sobě vytvoří a živí myšlenku strachu, která je v rozporu s pravdou a Spravedlivostí.

Myšlenka strachu v postižených oblastech vzniká například ze špíny, z této katastrofální události, ze zlodějů, z opakování záplav... Také myšlenka potřeby utéci vytváří průjem - utíká se ze strachu.

Tyto neoprávněné myšlenky strachu má na starosti střevo, které také okamžitě reaguje průjmy.

Křeče mají na starosti neoprávněné myšlenky lpění, při kterých se člověk také odkloňuje od Spravedlivosti.

Například, lidé, kteří nesprávně lpí na fotografiích, které jsou zničené vodou, si říkají a také cítí neoprávněně: ztratila se mi minulost, kterou jsem měl v těch fotkách. Takto to přece není. To, co si ten člověk myslí, je v rozporu s pravou pravdou.

Pravda je ta, že člověk nikdy, za žádných okolností, ani ztrátou fotek neztratí svoji minulost. Minulost je v každém člověku naprosto nesmazatelně zapsaná.

Pokud člověk ovšem začne věřit v to, že se zničenými fotkami odešla i jeho minulost, odkloňuje se tím od Spravedlivosti a tím i od pravdy. Toto je to přílišné lpění, které je v rozporu se Spravedlivostí, a proto nastoupí křeče.

Křeče nastoupí proto, aby člověku odvedly pozornost od těch fotek a od takovýchto nepravdivých myšlenek. Toto činí tělo proto, aby si člověk takovýmito nepravdivými myšlenkami neublížil a aby jimi negativně, nežádoucně neovlivnil svůj život.

Lidé v Čechách mají myšlenky strachu v daleko větší míře než myšlenky závisti, či zloby či lhostejnosti. Proto u lidí postižených záplavami, či u lidí se účastnících pomoci těmto lidem, je průjem daleko častějším onemocněním, než žloutenka.

Davová psychóza, vzniklá z lidské myšlenky nenávisti, či závisti, či lhostejnosti apod. by ovšem u lidí mohla žloutenku způsobit. Proto moc bude záležet i na postoji státních orgánů, jak se k postiženým postaví. Když jim vytvoří podmínky pro vytvoření nových domovů, nevznikne u lidí davová psychóza, ani beznaděj, lhostejnost, která by u lidí vytvořila reakci jater - žloutenku.

Proto ani u postižených lidí a mezi dobrovolníky ještě nepropukla žádná epidemie, protože vládne mezi nimi laskavost a solidarita, která jim pomáhá a která je ochraňuje od těchto myšlenek zloby, lhostejnosti, strachu a tím i od nemocí. Postižení čekají a proto ještě u nich nevznikly tyto myšlenky a tudíž ani nemoci. Jsou v očekávání toho, jak se vyvine jejich situace, jaké se učiní opatření týkající se finanční pomoci státu, pojišťoven apod. těmto postiženým. Tím, že se ještě tyto instance úplně nevyjádřily, proto ještě většina postižených lidí (kromě pesimistů) nemohla v sobě vytvořit jakékoli postoje - nenávist, závist, lhostejnost, zlobu, odmítání atd. Tudíž si na základě očekávání lidé ani nemohli vytvořit svojí vůlí ani myšlenky, kterými by případně tu nemoc spustili.

Nikdo z lékařů, z psychologů, hygieniků ani z řad dalších odborníků nevidí do lidské duše, nikdo z nich nevidí, co se v ní odehrává.

A přitom duši má každý člověk na světě. V duši každého člověka se odehrávají různé pochody. Tyto pochody v duši ovlivňují lidské tělo a tím i lidské zdraví. Dokud nezačnou lidé brát svoji duši jako nejdůležitější a vévodící činitel svého života, dokud nezačnou naslouchat svojí duši, dokud ji nepoznají, dokud se v ní lidé nevyznají, nikdy nemohou být zdravými a ani nikdy nebudou zdravými ani opravdu šťastní.

Duše nikdy nelže na rozdíl od lidí. Duše chce pomoci člověku v tom, aby byl zdravým a šťastným. Součástí duše je paměť i svědomí. Ani s těmito danostmi neumí člověk zacházet správným způsobem. Z těchto důvodů je člověk nemocný na těle i na duši.

Nemocí je více přesto, že medicína je tak pokročilá, jak nikdy předtím nebyla. To jenom také dokládá fakt, že medicína v této podobě neřeší nemoci ani jejich vývoj, ani jejich výskyt. Je na každém, zda pochopí důležitost těchto řádků. Dokud ji nepochopí, nemůže dál. Dokud lidé z povodní nepochopí, jakým způsobem mají uvažovat, dokud nebudou regulovat to, co se v jejich duších bude odehrávat, budou nemocní. A nezabrání nemocem ani hygienickými opatřeními.

Kdyby ze záplavových vod a z bahna opravdu hrozily nemoci, tak závažné jako zánět jater či průjmy, půlka lidí této Planety ze zaostalých zemích by už dávno zemřela na tyto nemoci. V těchto zemích nejsou ani čističky odpadních vod, ani jiné vymoženosti v podobě balené stolní či kojenecké vody atd. Lidé tuto vodu pijí, v říční vodě koupají sebe i zvířata, perou, záplavy jsou součástí jejich života a přesto tito lidé žijí. Tito lidé mají stejné orgány jako Češi. Rozdíl mezi nimi a Čechy není v imunitním systému, ale v myšlení. Tito lidé nejsou také očkováni a žijí dál i přes katastrofální stav medicíny. To, že jsou také nemocní ve stejné míře jako lidé v oblastech s vysokou úrovní medicíny není proto, že u nich jsou také záplavy, ale proto, že mají daleko horší podmínky k žití než lidé v Čechách, což se podepisuje na jejich duši. Duše i u těchto lidí hraje velkou roli.

Kdyby přišla pravá pohroma na Čechy, že by nebyly zde také žádné možnosti pitné vody, tak by si většina lidí, kteří zde žijí, také zvykla na říční vodu. Člověk nesmí být ani zhýčkán, ani strašen. Protože tímto jeho myšlení vytváří nemoci.

Lidé se mají postarat o to, aby nebyli zhýčkání ani strašeni. Pokud všichni postižení ovládnou spravedlivě svoje myšlenky, které je napadají, nikdy nebudou potřebovat žádné očkování, ani žádné úzkostlivá hygienická opatření (je správné dodržovat čistotu, ale ne extrémní) k tomu, aby byli zdravými, aby je nepostihly "záplavové nemoci".

Ať se všichni i nadále věnují práci na sobě i na svěřeném, byť zmenšeném majetku, ať v nich vládne vděčnost, pokora, a ať se nedopouštějí žádných podvodů ani nečestností v podobě navyšování škod pro pojišťovnu apod., a dočkají se lepších časů, bez jakýchkoli nemocí. Onemocní jenom ten, kdo nesprávně naloží se svojí vůlí a svojí vírou. Onemocní ten, kdo bude činit nepravosti, bude myslet nesprávně a bude věřit nesprávným věcem. Dříve, nebo později, ale každý, kdo se odkloní svým myšlením od Spravedlivosti, onemocní. Buď na těle nebo na duši. Ani jedno není příjemné...

Nelze v zamyšlení obsáhnout všechny pravdy o nemocech.

Více se ovšem o nemocech můžete dozvědět v knížce o nemocích či v seminářích...

Kéž by si lidé vzali poznání už jenom z těchto řádků, ve kterých je sepsána jenom čistá Pravda...

Katka Kuňová

24. srpen 2002

© 2005 Malének webdesign, HP-webdesign | grafika ART-PGN