Avenna

Je správné a spravedlivé, aby lidé brali peníze za jakýkoli duchovní dar, který využívají ke své práci?  I.

Článek pro začátečníky

Většina lidí na světě má zapsáno, že lidé, kteří dostali nějakou schopnost darem od Boha, či Universa apod., nemají právo za ní vybírat peníze. Podle mínění těchto lidí ti lidé, kteří jsou duchovně obdařeni nějakou významnou schopností, mají ostatním lidem touto schopností pomáhat, a to naprosto zdarma.

Je ovšem toto mínění správné a Spravedlivé?

Přináším fakta, díky kterým mohou lidé pochopit a porozumět, zda je toto mínění správné a Spravedlivé či nikoli.

Takovýto člověk, který by tuto svoji nadpřirozenou schopnost používal ve svém životě a opravdu by nepožadoval žádný honorář, ani by opravdu nebral a nepřijímal žádný honorář, by se dostal do jednoznačné a naprosto nevyvážené situace.

Dostal by se do stavu, že by tento člověk jenom dával. Ale díky tomu, že by nic nebral, tak by nic neměl.

"Dával" v tomto případě znamená, že by zdarma uplatňoval tuto schopnost v životě a pomáhal by bez nároku na to, aby bylo jakýmkoli finančním ohodnocením jeho práce pomoženo jemu.

Jelikož by nic nebral, tak by si neměl z čeho kupovat jídlo, oblečení, boty, o možnostech vzdělávání se a možnosti být na dovolené ani nemluvě. Neměl by za co platit nájem, z čeho živit a šatit svojí rodinu. Také by takovýto člověk nemohl vybudovat a vytvořit místo, kde by mohl působit, protože by na to neměl peníze.

Takovýto člověk, pokud by nic nebral, by neměl finanční prostředky ani na čtyři holé zdi, ve kterých by mohl ten svůj duchovní dar uplatňovat. Neměl by na telefon a poplatky za něj, tudíž by na něho nebylo ani telefonické spojení. Za co by koupil židle a další zařízení, kterým by vytvořil hezké a příjemné podmínky pro přijetí těch, kteří ho vyhledají kvůli jeho mimořádné schopnosti?

Ať každý čtenář sám zváží, co by si vybral:

Zda by si vybral špindíru se špinavýma rukama (protože takovýto člověk by se neměl ani za co a kde mýt, ani kde a za co prát), pod širým nebem (ani počasí by nebylo vždy hezké - bláto, zima, déšť, sníh), na zemi (protože by nebyly židle - ty stojí peníze, i obyčejná deka na zem stojí peníze a v případě, že by takovýto člověk nesměl brát nic, tak by neměl ani tu deku, protože nebrat nic přece znamená nebrat ani dary!), atd. Takovýchto lidí opravdu žije na této Planetě hodně.

Nebo by si vybral čistého, upraveného člověka (který si za své peníze vydělané svojí duchovní schopností, samozřejmě neověšeného zlatem a drahokamy, koupí pračku a do ní elektřinu, vodu, prací prostředek a aviváž, žehličku, oblečení, zubní pastu, kartáček na zuby, hřeben, atd.) s čistýma rukama (voda, mýdlo, umyvadlo, i ručník a prášek na praní ručníku také něco stojí), v krásném prostředí (vytvoření tohoto prostředí také stojí peníze: zavést vodu, plyn, elektřinu, telefon, koupit topení, žárovky, lampy, žaluzie, koberec, zaplatit instalatérům, malířům, truhlářům, elektrikářům, dělníkům, obkladačům, za různé revize, za hasící přístroj, za stavební povolení, montérům žaluzií, apod.), v milém, útulném prostředí (za které se platí nájem a které se musí udržovat - občas vymalovat, topit se v něm, svítit, platit za vodu spotřebovanou při splachování toalety či mytí rukou, za elektřinu, či topení a event. plyn, opravovat všechny prostory), ve kterém se uklízí (tudíž se kupují čistící prostředky, utěrky, lux, smeták, lopatka, prostředek na nábytek apod.), na příjemných židlích, či příjemném nastavitelném lůžku (za které se také musí zaplatit), s možností si dojít na WC (mušle či toaletní mísa a umyvadlo také něco stojí), s možností se dovolat tomuto člověku telefonicky (protože člověk je v dnešní době bez telefonu v podnikání ztracený), možností si přečíst od takovéhoto člověka nějaké publikace, které by umožňovaly zájemci se dozvědět více o jeho mimořádných schopnostech (i obyčejná tužka a papír něco stojí, nemluvě o počítači, vydávání jakýchkoli tiskovin, včetně grafika, sazeče, tiskárny apod.).

Pochybuji, že by jakýkoli soudný čtenář dal přednost špindírovi, který by nic nebral a který by zároveň dlouho nežil, protože by umřel hlady (vždyť by od nikoho nic nebral!).

Všichni soudní lidé by raději volili toho druhého člověka.

A tato jejich volba je správná a Spravedlivá.

Má tudíž takovéto mínění, kdy se lidé domnívají, že není správné za mimořádné schopnosti cokoli brát, a takovéto počínání lidí nějakou logiku?

Na jedné straně lidé míní a tím míněním nechtějí, aby takový člověk s mimořádnými schopnostmi cokoli bral, ale na druhé straně očekávají od takového člověka slušné podmínky, ve kterých by mohli tuto mimořádnou schopnost člověka využít či použít.

V něčem se tudíž lidé dopouštějí Nespravedlivosti, kterou by měli změnit. Buď ve svém mínění, že člověk s mimořádnými schopnostmi nemá nic brát, nebo ve svých požadavcích na tohoto člověka (jeho úpravu, čistotu) a podmínky, ve kterých své mimořádné schopnosti poskytuje.

Na základě mínění těchto nevědomých lidí vyplývá, že člověk s mimořádnými schopnostmi nemá právo brát finance ani naturálie. Tudíž nemá nárok na oblečení, boty, vzdělávání se, dovolenou, atd., protože si nesmí brát peníze, za které by si toto vše pořídil. Copak takovýto člověk nemá nárok na to, aby mohl žít slušně bez plýtvání? Žít jako ostatní lidé, kteří chodí do práce a kteří nepoužívají ke své práci duchovní dary, ale vydělávají si peníze svým fyzickým potencionálem, či jiným méně duchovním potencionálem?

Jaká je v tomto Spravedlivost?

Takový člověk s duchovními dary, který nebere za svojí práci žádné peníze ani jiné naturálie, by přece musel umřít hlady, bez střechy nad hlavou a zanechal by po sobě nezaopatřenou rodinu.

Na této planetě nemůže žít člověk (ani s duchovními Dary, ani údajně bez nich), který by nebral nic. Každý člověk musí něco brát a přijímat, protože by jinak opravdu umřel hlady a s ním i ti, za které je přímo zodpovědný, tzn. svoje malé děti.

Neexistuje na světě člověk, který by za svoje schopnosti ať mimořádné či běžné nebral nic.

Tvrzení, které často ve svém životě slyšíme, že "tento člověk nic nebere", je nepravdivé. Ten, kdo toto tvrdí o nějakém duchovně obdařeném člověku, lže. Každý člověk musí brát, protože by umřel. A ve skutečnosti každý takto obdařený člověk bere, ať přímo nebo nepřímo, ale bere.

Člověk, který tvrdí, že nic nebere za svoje mimořádné schopnosti uplatňující v práci, se dodržováním tohoto tvrzení dostává do Nespravedlivé situace, která ho stejně nutí brát, ale jinde. Tudíž, takovýto člověk bere také, ale nepřímo, kdy si jakoby neřekne stanovenou cenu, ale vezme, co mu je ostatními dáno. Ale toto přijímání je také braní a je to braní naprosto Nespravedlivým způsobem.

Nebo se stává také to, že používá svůj duchovní dar jenom na půl úvazku, aby měl čas na druhou půlku úvazku takového zaměstnání, které by ho uživilo. Je tudíž žádoucí, aby člověk mohl pomoci jenom polovině lidí kvůli tomu, že nemůže naplno uplatňovat své mimořádné schopnosti, protože by se jinak neuživil? Bylo by Spravedlivé, aby člověk zdarma pomáhal jenom částečně, jenom napůl a pak by šel do práce, aby si přece jenom něco vydělal?

Kdo by ve svém životě dělal dvě zaměstnání, např. zdarma pomáhal čtyři hodiny na stavbě různých domů (například po povodních) a pak by ještě chodil na čtyři hodiny do práce například pracovat do kanceláře za peníze, aby se uživil? Málokdo. Ale toto někteří, kteří mají mimořádné schopnosti, dělají a tak vlastně zpeněžují tyto schopnosti, i když je zrovna v té práci neuplatňují.

Není pomoc člověka mimořádnými schopnostmi ostatním také prací?

Člověk s mimořádnými schopnostmi vlastně opravdu vydělává peníze v jiném druhu práce, kdy čas, věnovaný tomu jinému druhu práce, je vlastně zpeněženým časem, ve kterém by dotyčný člověk mohl uplatňovat svoje mimořádné schopnosti.

Není to ve skutečnosti také braní peněz za dobu, kdy místo aby ten člověk pomáhal lidem, tak jen vydělává? Vždyť to je také zpeněžování svých schopností, i když své schopnosti nepoužije a neuplatní přímo v této práci. Tudíž člověk, který má určité mimořádné schopnosti, také bere, ale nepřímo. Nebere přímo za svoji schopnost, ale bere tím, že čas, který mohl věnovat uplatňování své mimořádné schopnosti nevyužije ve správné míře, ve správném čase a na správném místě kvůli penězům. Je to příliš drahé a nespravedlivé takovéto plýtvání časem a schopnostmi, kvůli nepřímému braní, které je jedním z výsledků nesprávného mínění ohledně honoráře lidí s mimořádnými duchovními schopnostmi...

Následující část článku...

Katka Kuňová

8. říjen 2002