Mýty o osobnosti člověka - sangvinik VIII.
Ohodnocení článku
Článek byl čtenáři ohodnocen jako velmi zajímavý.
Článek už jste oznámkoval/-la.
Vaše hodnocení: velmi zajímavý
Článek pro začátečníky
Předchozí část článku...
Sangvinik skáče lidem do řeči a často odpovídá za ostatní.
Ten, kdo skáče do řeči, to dělá ze zásadního důvodu - z upřímnosti.
Skákání do řeči je projevem intenzivního prožívání určitých pocitů. Tyto intenzivní pocity nalaďují člověka do překypování energií. Tuto energii dotyčný člověk umí ovládat, zmírnit, ale dotyčný chce být upřímný a chce tyto pocity projevit přesně v takové míře, v jaké je cítí uvnitř, a proto tyto pocity dává opravdu najevo.
Navenek se takovýto člověk chová tak, jakoby se neuměl ovládat, avšak ve skutečnosti se takovýto člověk ovládat umí - jenom nechce, protože chce být upřímný.
Takovýto člověk prožívá své pocity v hodně intenzivní míře: nesouhlas, souhlas, bolest, radost, lásku, zklamání... V daný okamžik, když v něm tyto pocity narostly do takovéto míry, má pocit, že by je měl dát najevo přesně v takové míře, v jaké je cítí. Myslí si, že tím dává najevo upřímnost a že kdyby měl tyto pocity ovládat (vyčkat, až druhý domluví), tak už nebudou tyto pocity natolik intenzivní - tudíž, že nebude upřímným.
Anketa
Myslíte si, že se povaha člověka může změnit?
Ano úplně, pokud člověk chce.
Ano, ale i když člověk chce, tak pouze částečně.
Ano, ale jenom pod hrozbou, a to pouze na čas.
Ne, protože je to geneticky dané.
Ne z jiných důvodů.
Celkem hlasovalo: 94
Hlasování bylo ukončeno.
Takovýto člověk chce dělat vše oduševněle a upřímně, přitom se však dopouští neslušnosti, protože skáče druhým do řeči. Nevnímá to však jako neúctu k druhému, ale jako upřímné, tedy oduševnělé a zanícené dávání najevo svých pocitů.
A zbývá mi rozebrat poslední údajnou typickou vlastnost údajných sangviniků:
Sangvinik málokdy dodělá práci ve stanoveném termínu, střídá často zaměstnání.
O tom, jak je to s dokončováním práce ve stanoveném termínu jsem se již zmiňovala, proto nyní zmíním pouze časté střídání zaměstnání.
Ten, kdo často střídá zaměstnání má pocit nenaplnění. Takovýto člověk není nespolehlivý, jenom si neumí se sebou rady, protože hledá. Hledá něco, co ho naplní, co mu umožní být sám sebou.
Jelikož takový člověk, a to nejen sangvinik, v jednotlivých zaměstnáních nenašel to, co hledal, tak hledá dál. A je pořád lepší hledat znovu a znovu, než přestat hledat, umrtvit se a podávat jenom výkony bez ohledu na vnitřní pocity naplnění, nebo založit ruce a nic nehledat, a podléhat pocitu prázdnoty...
Katka Kuňová
30. srpen 2005